Navazuji tímto na svůj předchozí příspěvek ohledně možností využití solární fotovoltaické energie, způsobu účtování a systému pro maximalizaci využití vlastní vyrobené elektřiny.

Žádné dramatické změny, co se týče připojování, nepřipojování nových FVE se v novém roce 2014 neodehráli. Podpora ze strany státu v podobě zelených bonusů, či výkupních cen pro nové instalace není a v dohledné době se ani nechystá.
Pozitivním faktem je skutečnost, že i bez jakékoli podpory je možné pro rok 2014 požádat distributora o připojení. Pakliže distributor neshledá žádné technické (ať už relevantní, či nikoli) omezení, vaší žádosti vyhoví a můžete si postavit a provozovat svou vlastní fotovoltaickou elektrárnu.
Je zřejmé, že ne všechny lokality, odběrná místa, jsou se samozřejmostí připojitelná, byť se může jednat pro distribuční síť o zcela zanedbatelný výkon mnohdy v řádech „pouhých" jednotek kW (navíc s předpokladem vlastní spotřeby, tedy pro distribuční soustavu prakticky nulové zatížení).
V této situaci je pro většinu budoucích majitelů fotovoltaických elektráren jednoduchý a zcela zřejmý cíl - vlastní elektrárna, která s využitím inteligentních technologií veškerou elektrickou energii, kterou mi slunce „vyrobí zdarma", také sám a pokud možno celou spotřebuji.
Jen za této podmínky, s dalším omezením, kterou popíši dále, je provoz vlastní fotovotaické elektrárny smysluplný a také má rozumnou dobou návratnosti.

Podmínka č.1
· Cena vstupní investice by se měla pohybovat v intervalu od cca 30 do 40 tis/kWp

Podmínka č.2
· Mít od distributora vysokou sazbu za kW (zní to možná paradoxně, ale pokud budu srovnávat, cenu vyrobené elektrické energie z FVE s tržní cenou elektřiny, návratnost úspor z vlastní výroby musím hodnotit právě se svou současnou tržní cenou, tedy např. pro tarif tepelné čerpadlo D56 pro rok 2014 u ČEZ činí 2²⁷ Kč/kWh(vč. DPH a veškerých poplatků). Není těžké spočítat, že prostá návratnost u těchto případů i při teoretické minimální ceně za kWp 30 000 Kč, činí cca 13 - 14 let, což, dle mého názoru příliš ekonomicky zajímavé není.

Podmínka č.3
· Zajistit, abych pokud možno veškerou vyrobenou elektrickou energie smysluplně spotřeboval. Co to znamená a jak toho dosáhnout? Tok elektrické energie je možné si představit jako proud vody, která neustále teče od bodu A do bodu B, pokud bych tedy měl zajistit rovnovážný stav např. v rodinném bazénu přítok i odtok musí být v daném čase konstantní. V našem příkladu bazén = rodinný dům, výrobní podnik apod. „Běžný" rodinný dům může mít v průběhu dne spotřebu v rozmezí od 200 - 400 W(stand-by režimy spotřebičů, zapnutý PC, vzduchování ČOV apod.), při sepnutí rychlovarné konvice +2 000 W, pračka +2 000 W, myčka atd...v jedné chvíli může souběžně odebírat proud více spotřebičů, špičková spotřeba pak může dosahovat hodnot např. 4, 6, 10, 15 kW.

Pokud bude na straně odběru v RD trvale vyšší spotřeba než je aktuální výroby z FVE je vše v pořádku - zbývající/chybějící část energie si RD „dotlačí" z distribuční soustavy. Naopak je-li vyšší aktuální výroba FVE než aktuální spotřeba RD, tato energie „odtéká" zpět do distribuční soustavy, pochopitelně pro vás s nulovým ziskem (teoreticky se můžete stát obchodníkem se silovou elektřinou, kterou takto můžete prodávat - nicméně finanční efekt je v případě RD minimální a legislativa spojená se získáním patřičného poměrně obsáhlá).

Zajistit 100 % vyrovnaný stav je prakticky nemožné. Výkon fotovoltaické elektrárny není v čase konstantní (zejména v průběhu roku), nedá se předvídat (kromě její teoretické max. hodnoty) a téměř se nedá regulovat (resp. regulovat se dá, ale pak je to jako jet na dálnici se zataženou ruční brzdou...). U velkých FVE dochází k regulaci zpravidla ve výkonových skocích 100 % - 75 % - 50 % - 25 % - 0 %, a to jen na základě příkazů z dispečinku distribuční společnosti a pochopitelně k nelibosti majitelů těchto elektráren.

K vyhodnocování energetických toků, spouštění a řízení jednotlivých spotřebičů a technologií slouží tzv. PLC (programovatelný logický automat). Tento automat pak zajišťuje stav, kdy případné přebytky z výroby fotovotaické elektrárny se blíží nulové hodnotě. PLC řídí spouštění nejrůznějších technologií, které má daný majitel v objektu k dispozici. Nejčastěji se jedná o pračku, myčku, ovládání závlahy - čerpadla, topení, ohřev TUV, klimatizace, filtraci, ohřev bazénu apod.

Pokračování v dalším článku...

Martin Fabík

Pridať komentár

• Archív
• Ročník 2010
• Ročník 2011
• Ročník 2012
• Ročník 2013
• Ročník 2014