Jak správně na fotovoltaiku aneb krok za krokem k optimálnímu výkonu
Oblast fotovoltaických elektráren si poslední dobou prochází nejednou krizí a také nejistotou, co bude. Jsou tomu na vině také dodávky nekvalitních komponent, ze kterých se elektrárny staví. Hlavní obstrukce pak nastává ze strany legislativy, kde jsme zaznamenali velké množství změn a úpravu podmínek pro samotnou realizaci fotovoltaického projektu. Jelikož jsme dynamicky se rozvíjející společnost se znalostí mezinárodních trhů, nejsou nám tyto podmínky žádnou neznámou a jsme schopni kvalitní a včasné realizace projektu.
Fotovoltaická elektrárna Kroměříž, instalovaný výkon 4,5 MWP
Základ úspěchu je vyhnout se špatné stavbě
Zde je třeba rozlišovat, kdo je za co zodpovědný a kompetentní. Technický auditor kontroluje z větší části stavbu, ale ne "elektrárnu". Výkon fotovoltaické elektrárny ho téměř nezajímá. Díky jeho kladnému výroku máme jistotu, že stavbu neodfoukne vítr nebo se nezboří konstrukce. To, zda stavba bude vyrábět, musí zhodnotit energetický auditor. Mezi energetickým a technickým auditorem pak existuje prostor, který musí vyplnit know how generálního dodavatele. Pokud ho generální dodavatel nebo některý jeho subdodavatel nemá, projekt je vážně ohrožen. V auditech a posudcích je obvykle vyjmenována spousta podmínek a předpokladů, které musí být splněny, aby se praxí potvrdily jejich teoretické závěry. Pokud na některé zásadní podmínky auditor výslovně neupozorní a dodavatel know-how je ve své realizaci neřeší, tak se může stát, že bude postavena fotovoltaická elektrárna, která bude vyrábět například o 17 % méně jen proto, že je napětí z panelů moc vysoké nebo moc nízké mimo limity střídače. Investor pak nebude mít v prvních letech žádné finanční rezervy pro případ kolísání sluneční aktivity a změn lokálních podmínek (až +/- 20 %). Je tedy velmi reálné, že bude muset vynaložit další prostředky jen na to, aby o elektrárnu nepřišel. Také se může stát, že bude schválena stavba z komponent od pochybných dodavatelů (falešné panely). Tomu se však snaží ze všech sil zabránit techničtí auditoři detailní kontrolou přepravních listů. Hlídají, jestli například dodavatel nekoupí panely v Číně a nenechá si tam nalepit japonská loga apod. Monitorují také reálnost montáže a termíny dodání. Mimo jiné je třeba si dát pozor také na to, že když už někde fotovoltaická elektrárna stojí, tak to neznamená, že je zisková a vyrábí. Je velmi riskantní kopírovat nějaká řešení s alibi, že když to má soused, tak to je určitě v pořádku. Prošly mi rukama spousty malých i velkých projektů, které budou jednoznačně prodělávat. Je to škoda.
Ušetření investora na solární smlouvě
Myslíme i na čistou budoucnost
Několik poznámek k ekologickému rozměru fotovoltaiky. Věta "myslel jsem, že tam udělali rybník, a když jsem přijel blíž, tak to byla elektrárna" mě překvapila. Takto jsem o dopadu na krajný ráz nepřemýšlel. Vadí to tedy nebo ne? Zvažuji stále pro a proti. Biokoridor, který má nařízena většina projektů to řeší poměrně dobře. Z blízka to není vidět. Pokud by se dělaly hranice fotovoltaických elektráren tak, aby respektovaly krajinný ráz a nebyly z dálky ostře zubaté, tak by někde mohly pohled i zpestřit. Dříve jsem byl proti stavbám velkých elektráren, zejména na rovině, na černozemi. Pak jsem našel statistiku, kolik je u nás půdy ladem - již mi to tak nevadí. Z dlouhodobého hlediska je životnost elektrárny zanedbatelná a o nic nenávratně nepřicházíme - na rozdíl od vodních elektráren, které likvidují biotopy obrovských rozměrů.
Sluneční elektrárna nevyrábí v noci. Ano, v noci zapínáme přečerpávací elektrárny, abychom měli energii pro denní špičky. Když je částečná oblačnost, tak výroba z fotovoltaiky kolísá. Ano, ale v rámci velké sítě jsou následky zanedbatelné. Na jednu fotovoltaickou elektrárnu nesvítí, na další ano. Výsledek je průměr. Problém zůstává lokálním energetikům s rozdíly ve slunečných a v zatažených dnech, kdy musí výkon doplnit jiným zdrojem. Musí tedy mít stejný záložní výkon, jako je výkon instalovaných slunečních elektráren. Běžnou elektrárnu nejde na pár hodin vypnout. Sluneční a větrné elektrárny jsou tedy zdroje navíc, na které se nedá spolehnout. Z pohledu energetické nezávislosti jsou tedy méně významné. (V rozvojových zemích vadí méně, když jde elektřina pouze v úterý a v pátek, u nás by to asi vadilo). To elektřinu samozřejmě mírně zdražuje. Předpokládám ale, že peníze vydělané z fotovoltaické elektrárny budou opět investovány a s velkou pravděpodobností do dalšího zdroje na stávající přípojce. Budou nám tedy růst například bioplynové stanice, které budou mít velké zásobníky bioplynu pro případy, kdy bude svítit a dorovnávat chybějící výkon ze slunce, když bude zataženo. Fotovoltaická elektrárna totiž vyrábí pouze cca 1000 hodin z 8760 hodin roku. Chytrá elektronika dokáže zapínat generátory na bioplyn tak, aby využila co nejvíce "volných" hodin. Možná by si takové "soustrojí" zasloužilo speciální výkupní tarif.
Podceňovaným tématem je údržba. Nezralí investoři si myslí, že elektrárna pojede 20 let sama. Opak je pravdou. Pravidelné kontrola, minimálně jednou měsíčně je podmínkou, denní dálkový dohled zajistí, že nepříjde žádná kilowata na zmar. Běžně se stávalo, že nejela dva měsíce půlka elektrárny kvůli vypadenému jističi...
Správně dokončený projekt - "uklizeno a zameteno"
Záruka bez kompromisů
Jakožto jedna z největších IT společností v České republice se svou vlastní divizí zabývající se fotovoltaikou (obrat přes 2,5MLD Kč), realizujeme dodávku s velkou přidanou hodnotou pro investora. Spolupracujeme s předními výrobci fotovoltaických panelů, střídačů, traf a jiných dalších, jako jsou přepěťové ochrany, kabely, konstrukce či ploty. Velkou váhu přikládáme dohledovým systémům, pro které jsme vyvinuly vlastní dohledové centrum s vysoce kvalifikovanými inženýry. Jsme tak schopni téměř okamžitě zjistit závadu na některé z více než padesátky fotovoltaických projektů, které jsme realizovali pro soukromé investory. Z největších projektů uvádím fotovoltaickou elektrárnu v Kroměříži s instalovaným výkonem 4,5 MWp, FVE Pozořice s 4,6 MWp, FVE Roštín s 3,5 MWp nebo také FVE Nasavrky se 3 MWp. Z projektů na Slovensku stojí za zmínku FVE Nitra, FVE Pataš a FVE Rohovce, všechny s instalovanými výkony 1 MWp. V totálním součtu jsme již instalovali téměř 40 MWp, což je zárukou zkušeností, kvality, zodpovědnosti a kompetentnosti.
Překvapivá je také cena. Elektrárna z kvalitních komponent nemusí stát více než jiná z Čínských (je to pouze o marži a schopnostech dodavatele) ale „značková" vyrábí rozhodně více a s větší jistotou, že bude vyrábět. Naše panely například dodávají o 10 % více kilowatthodin než průměrné panely. Jsou ale panely, které dodávají o 10% méně než průměr. To je 20% rozdíl ve výrobě a tržbách, tedy více než je plánovaný zisk. V Německu již ukončilo činnost několik realizačních firem, které neustály množství reklamací, dokonce již neexistují někteří výrobci v Číně, kteří dodali desítky MW s velkým procentem vad... Naši investoři na svých elektrárnách vydělávají. Zdá se vám tato věta jako samozřejmost? Věřte, že to není běžné.
Text: David Vítek, generální ředitel NWT a.s.,
www.nwt.cz/solar
Pridať komentár
Eú fondy- Naše mesto a naša obec
Podmienky získania projektov v oblasti regionálnej infraštruktúry a životného prostredia, žiadatelia, ako aj možná výška podpory závisia od konkrétneho operačného programu.
Dotácie na slnečné kolektory
Domácnosti, ktoré majú záujem o inštaláciu slnečných kolektorov, môžu získať dotáciu na kúpu zariadení z Programu vyššieho využitia slnečnej energie v domácnostiach. Na program bolo vyčlenených celkom 8 miliónov €. V roku 2011 budú pre posudzované žiadosti o dotácie na slnečné kolektory a kotly na biomasu prostriedky v celkovej sume 2 675 200,88 €.
"Najzelenšia" budova na svete stojí v Paríži
Prvá budova na svete spĺňajúca podmienky certifikácie ISO 50001 pre manažment energií stojí vo Francúzsku. Objekt nazývaný aj HIVE je svetovou centrálou spoločnosti Schneider Electric.
Komentáre k článku | Pridať komentár
jura (11.12.2025)
Když Kromeřiš skuste taky Šilina
anton brath (09.12.2025)
prosim o blissie informacie